Baví mě dávat lidem energii a radost. Prostřednictvím mých textů pomáhám čtenářům zjistit, že v tom nejsou sami a že humor nám vždy zůstane.
Psaní v různých formách se věnuji 7 let, ale vlastně už od dospívání jsem si vždycky něco psala.
Baví mě dávat lidem energii a radost. Prostřednictvím mých textů pomáhám čtenářům zjistit, že v tom nejsou sami a že humor nám vždy zůstane.
Psaní v různých formách se věnuji 7 let, ale vlastně už od dospívání jsem si vždycky něco psala.
Dobrý den Klárko jsem babička jedenáctileté vnučky.Třetím rokem vlastně v osmi letech přišli na nemoc ulcerosní kolitida,nebu vše popisovat,jak nemoc probíhá vše jste dokonale popsala a vše je jak přes kopírák.Dnes je v takové fázi,že má vývod a má jít na operaci odstranění tlustého střeva a udělají tak zvaný,,pouch,,vše jsem si přečetela,to víte máme strach,ale bohužel jiná možnost není 😭prosí vím,že máte operaci za sebou děkuji za vaše videa a vysvětlování.Jak se nyní cítě moc děkuji přeji vše nej hodně zdravíčka ❤️❤️❤️🍀🍀🍀s pozdravem Věra
Dobrý den, paní Věro, Vaše zpráva mě moc potěšila. Opravdu mě mrzí, že má vnučka takové trápení, to musí být hrozné pro celou rodinu. 😔 Přeji Vám a i Vaší vnučce, aby po operaci byla spokojená jako já a zdraví jí už tolik netrápilo! Děkuji za přečtení článků a zhlédnutí videí. Fajn den přeju
Dobrý den Klárko,
syn se s touto nemocí potýkal – bojoval 20 let. V 16 létech to vypuklo, ale gastro-lékařka nám řekla, že praskl hemeroid a vzkázala mi, že jsem matka hysterka. Za pár týdnů syn málem zemře v nemocnici, protože měl otravu už v celém těle. Vystudoval, naposled pracoval pro pařížskou banku Associette……práce měl hodně a nedal si říci, aby ubral. Protože nebyl doma, neměli jsme úplné informace jak je mu, velmi tajil svou vážnou situaci a až z jeho zápisků jsme zjistili jak strašně mu bylo. Bál se vývodu, popisoval, že má únik stolice, ale nám se s ničím nesvěřil, prožíval své peklo. Od mala byl velmi silný člověk a velmi laskavý vůči všem. Strádal psychicky i fyzicky. A my jsme si domů přivezli urničku. Budou to v létě 2 roky a já matka se z toho nemohu dostat a nevím jak dál. Byl to jediný syn, moje všechno a teď už jen výčitky co jsem mohla udělat a proč to vzdal a opustil nás tak strašným způsobem? Nechce se mi žít, ale nemám jeho odvahu.