Brusel! Je toho tolik co objevovat, co ochutnat, kam se podívat. Celá Belgie je plná krásných míst a čeká nás spousta zážitků. Je tu mnohem více zeleně, než jsem čekala. V širším centru Bruselu je hodně rozlehlých parků a častý déšť jim dodává svěží a věčně zelenou barvu a vláhu. Co všechno už jsme navštívili?
Nové prostředí a první výlety
Naše první výlety vedly samozřejmě k nejznámějším belgickým památkám. První bylo Atomium a teda ooo, to byla krása! Myslela jsem si, že je malinké, ale ona je to opravdu obří stavba. Na každé kouli jsou žárovky, které večer svítí, a to je teprve podívaná. Co mě asi zaujalo nejvíc je, že vás každý další pohled na Atomium překvapí. Vždycky se najde úhel, ze kterého jste ještě Atomium neviděli. Přímo uvnitř jsme zatím nebyli. Máme s sebou vždycky Rózu, naši psici (černou kokršpanělku a hvězdu jedné z fotografií), tak jí přizpůsobujeme všechny výlety.
Víte, že Atomium bylo původně postavené jako symbol mezinárodní výstavy Expo 58? Mělo být jen dočasnou záležitostí po dobu trvání výstavy. Ale sklízelo neskutečný úspěch a stalo se obrovsky populární (není divu). Díky tomu si zajistilo své postavení mezi bruselskými památkami už na trvalo.
Atomium navrhl inženýr André Waterkeyn. Je vysoké 102 metrů, tvoří ho devět opravdu velkých koulí uspořádaných do tvaru krychle. Atomium znázorňuje model základní buňky krystalové mřížky železa, ovšem hooodně zvětšený.
Jeden z mnoha bruselských parků
Hned vedle Atomia je super velký park Parc d’Osseghem Laeken, který je zase samozřejmě plný zeleně. Ideální na piknik a venčení psů. Je v něm i venkovní restaurace, kde se dá pěkně najíst i napít. Občerstvení je samozřejmě i u Atomia, vafle nesmějí v Belgii nikde chybět.
Parky jsou v Bruselu hodně upravené. Vyhrají si tu neskutečně se stříháním keřů. Také má většina parků své správce, kteří se o zeleň starají a pak dohlíží na pořádek v nich. Je tu ale takové kontroverzní nařízení. Ženy v parcích nemohou sportovat v plavkách. Opalovat a ležet v nich třeba na dece mohou, ale nesmí v nich chodit a běhat po parku… Zvláštní. Chlapi mohou do půl těla normálně chodit všude.
Všechno bruselské a čůrající
Další památka, kam jsme se podívali, byl Čůrající chlapeček. To je místo, co je ve všech průvodcích pro turisty. Při návštěvě Belgie a Bruselu jasná volba! Je takový malinký, ale má různé převleky, to ho trochu vylepšuje. Řekla bych, že jsou tu ale zajímavější místa, kam se podívat. Třeba dům vedle chlapečka je snad i hezčí. Má na fasádě barevná kola. Belgičani jsou milovníci jízdy na kolech a dávají to všemožně znát.
A víte, že je v Bruselu i Čůrající holčicka a Čůrající pes? Tady je všechno čůrající. Navíc holčička je chudák v takové zapadlé počůrané uličce.
Galerie Royales Saint-Hubert
Slavná pasáž, která je plná obchodů s čokoládou, obchodů se šperky, ruční krajkou a dalšími krásami. Je tam také kino, divadlo a kavárny. Pasáž je elegantní místo, které při návštěvě centra Bruselu určitě neminete.
Při jejím otevření v roce 1847 byl dokonce král Leopold I. Ve svých začátcích byla pasáž pro vyšší vrstvy, byl do ní totiž placený vstup. Teď už tam chodí za kulturou všichni. Krásná hra světel a sluníčka, které se odráží v jejích okenních tabulkách je magická.
Kolo s výhledem na Brusel (Big Wheel, Place Poelaert)
Další skvělá vyhlídka na Brusel je z kola, které se tyčí na Place Poelaert. Uvidíte dokonce Atomium, to odsud vypadá jako taková malinká skládačka někde vzadu na obzoru. Já nemám ráda výšky, takže jsem na kolo (zatím) nešla, hledám v sobě odvahu na to tam jít, abych si výhled užila.
Ale na kolo nemusíte chodit a i tak máte krásný výhled na Brusel. Se západem slunce je to ještě efektnější samozřejmě. Hned vedle je palác spravedlnosti, který je také hodně monumentální stavba.
Bruselské náměstí (Grand-Place, Grote Markt)
Toto náměstí je historický středobod Bruselu. Na náměstí přijdete a jste hned uchvácení. Stojíte uprostřed a jen se točíte dokola a obdivujete spoustu a spoustu detailů, které má každá stavba. Domy tam mají dokonce svá jména. Například Le Renard, tedy Liška. Každá fasáda má zlaté prvky, na tom se Belgičani vyřádili a pořádně do toho investovali.
Určitě vás zaujme gotická radnice z 15. století, ze které na Brusel dohlíží socha svatého Michaela patrona Bruselu. Náměstí bylo v devadesátých letech zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Opravdu doporučuju tam zajít.
Bazilika Sacré-Coeur
Zapadlý podklad. Bazilika rozhodně není zapadlá svou velikostí. Tyčí se majestátně nad celým Bruselem, je vidět z daleka a je z ní nádherný výhled. Je to varianty pro, kteří nechtějí utrácet peníze za profláknuté Atomium, ale chtějí si užít krásný výhled na Brusel.
My jsme v bazilice Sacré-Coeur byli v neděli dopoledne a skoro nikdo tam nebyl. Nádhera. Tím větší byl účinek samotné stavby, já jsem byla naprosto uchvácená. Vstup stojí asi 7 euro a lístek si koupíte dole sami v pokladničce.
Bazilika je zajímavá tím, že je to největší budova, které je postavená ve stylu Art Deco. Dokonce drží šestou příčku mezi největšími kostely světa. Je o kus větší než Atomium, protože hlavní loď má 141 metrů. Určitě ji musíte jít obdivovat.
Jen se tak toulat bruselskými ulicemi
Nepotřebujete na výlet žádný plán? Chcete se držet jen své nálady a toho, co vám zrovna dělá radost? V tom případě vám doporučuji jít se jen tak toulat po bruselských ulicích. Nasávejte atmosféru a místa, která nejsou tolik oblíbená mezi turisty, ale jsou i tak nádherná. Ochutnejte místní jídlo, okoukněte architekturu a prostě jen tak buďte.
V Bruselu objevíte spoustu zapadlých hospůdek, hodně street art maleb, pekáren, parků a určitě spoustu dalšího. Nechte si prostor na to jen tak se unášet přítomným okamžikem. Je to pak velká pohoda. My s manželem se v tomhle někdy nemůžeme shodnout. On má rád „mít plán“, potřebuje si vše naplánovat a vědět dopředu. Já se ráda nechám unášet a jdu, kam mě zrovna napadne. Tak tohle ještě ladíme. Další fotky z našich výletů mám na mém Instagramu.
Na naše nové výlety v Bruselu a v Belgii se můžete těšit v dalších článcích. Třeba teď jsme byli v Bruggách a je to tam naprosto úžasný! Takové historické město jako bych byla v jiném století. Připadala jsem si jak ve filmových kulisách.
Baví mě dávat lidem energii a radost. Prostřednictvím mých textů pomáhám čtenářům zjistit, že v tom nejsou sami a že humor nám vždy zůstane.
Psaní v různých formách se věnuji 7 let, ale vlastně už od dospívání jsem si vždycky něco psala.